Na bodu mrazu...

Je mi zle. Všechno se to na mě sype... Nálada na bodu mrazu, a to se mi moc často nestává... Nejraději bych se zahrabala a všechno nechala. Chci mít klid. Ale zároveň potřebuju nějakou spřízněnou duši. Nevím, komu můžu věřit, všude je tolik zla, podrazů a přetvářky... Jednou je to tak, potom zas jinak, všechno se mění, všichni se mění... Achjo... Chci, aby bylo zase všechno v normálu a taky tak zůstalo. Chci se mít fajn, mít nejlepší kamarádku, žádný podrazy, výkyvy atd... Ale nemůžu mít všechno, co chci...bohužel