V téhle době skoro žádný přátelství dlouho nevydrží, a když ano, je to zázrak... Všude kolem sebe vidím, jak se všichni navzájem pomlouvají. Třeba dneska v inoši nejmenovaná osoba pomlouvala svou dobrou (nejlepší?) kamarádku. Nebo M. a D., dřív velký kamarádky. Jsou skoro dýl rozhádaný a nemluví spolu, než se kamarádí. Je to ode mě trochu hnusný, ale když už se nějak moc dlouho nepohádali, tak si tak v hlavě myslím, že to u nich pokrok, ale o pár později už spolu zase nejsou... Nebo na lyžáku, to jsem úplně žasla, i když si toho nejspíš moc lidí nevšimlo, bylo to tam jako na bitevním poli. Ty, co bývali dřív nej kámošky byli na lyžáku úplně s někým jiným a toho druhýho pomlouvali. Přátelský vztahy byly úplně přeházený... Hodně se toho dozvídám i přes náš tak milovaný fejbuk ;D. Další nejmenovaná osoba střídá kámošky jako ponožky. Každou mám tak měsíc, dýl ne...
Teď poslední dobou o tom dost přemýšlím a budu upřímná, bojím se toho, aby se nerozpadlo naše přátelství s Veruš. Už teď docela visí na vlásku... Vidíme se každý den cca. 10 minut na svačinkách. Občas o víkendu, ale často nemá ani jedna z nás čas... Dřív taky v dramaťáku, ale ten už jsme dohráli před 2 týdny...
"Dobří přátelé jsou jako diamant, je jich málo a jsou vzácní"...tak si jich važte ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat